14.6.2017, nádvorie Bratislavského hradu, BA02 lipa rozsa 4731 medium

Už sa pomaly stalo tradíciou, že sa nádvorie Bratislavského hradu v určitom období v roku rozoznie jazzovom. Nebolo tomu inak ani v stredu 14.júna, kedy pokračovala jarná edícia výborného One Day Jazz Festivalu 2017. Ten sa aj tento rok opäť nesie v duchu humanizmu a tolerancie. Myslím, že v aktuálnej spoločenskej situácii v Európe je táto myšlienka ešte silnejšia a omnoho potrebnejšia ako inokedy. Riaditeľ festivalu Martin Valihora verí, že práve hudba je prostriedkom, ktorým môžeme adekvátne reagovať na spoločenské udalosti vo svete a spájaním rôznych národností, etník a kultúr na jednom pódiu ukázať, že rozdielnosť nerozdeľuje, ale naopak spája a obohacuje.

Prvý večer na hrade ponúkol výnimočný koncert charizmatického speváka Kurta Ellinga a hostí Petra Lipu a Ivy Bittovej, v spojení so Slovenskou Filharmóniou, pod dirigentským vedením Oskara Rózsu. Festival otváral so svojimi skladbami náš Peter Lipa. Špeciálne pre túto príležitosť sa na ich novom šate aranžérsky podieľali Oskar Rózsa, Matúš Jakabčic a Augustin Bernard. Nadšené publikum si vypočulo jeho 4 skladby: Návšteva po rokoch, Prosperita, Sťahovaví vtáci a Balada o 4 koňoch. Vzápätí ho vystriedala česká speváčka, huslistka a herečka Iva Bittová, ktorá v tvorbe od vlastných interpretácii ľudových piesní prechádza cez experimentálny jazz, rock až po operný spev. Svoj expresívny, emocionálny výstup začala štandardom My Funny Valentine a pokračovala skladbami Elida, V černém a Zelený víneček (ľudová pieseň). Oboch spevákov sprevádzal symfonický orchester a osvedčené kvarteto v zložení Martin Valihora, Juraj Griglák, Michal Bugala a Eugen Vizváry. Po krátkej prestávke sa napätému publiku predstavila očakávaná hviezda večera Kurt Elling. Famózny americký jazzový spevák, ktorý disponuje najmä prekrásnou farbou hlasu, precíteným prejavom, výbornou technikou s rozsahom štyroch oktáv. Mne osobne sa najviac páčil v pomalých baladách, kde som mal pocit, že rozpráva skutočné príbehy zo života a v nich odovzdáva skrytú životnú múdrosť. So skladieb spomeniem úvodnú My Foolish Heart, The Double Blues s Ellingovým scatovým sólom, The Beauty of All Things so skvelým sólom na kontrabase od Clark Sommersa, ktorý hral sám do úplného ticha. Alebo srdcervúcu skladbu Bonita Cuba od Artura Sandovala. Ellinga sprevádzala Slovenská filharmónia a Ellingove kvarteto v zložení: Clark Sommers – kontrabas, Stu Mindeman – klavír, John McLean – gitara a Christian Euman – bicie.

Perfektnú bodku za nádherným večerom dalo spoločné číslo skladby Redemption Song od Boba Marleyho, ktorú špeciálne zaranžovala Ľubica Čekovská. V sprievode Slovenskej Filharmónie ju odspievali Peter Lipa, Iva Bittová a kráľ večera Kurt Elling. Hneď v úvodný deň organizátori nasadili latku poriadne vysoko, bol veľmi kvalitný a verný zvuk na nádvorí hradu a nám nezostáva nič iné, len sa tešiť na nasledujúci deň.

3. květen 2016foto jazz dock nocturne

Big band Concept Art Orchestra vedený skladatelkou a trumpetistkou Štěpánkou Balcarovou zahrál 30. dubna 2016 u příležitosti Mezinárodního dne jazzu nové kompozice pěti českých autorů. V soutěži vyhlášené loni na podzim je nyní vybrala pětičlenná porota. Koncert z pražského Jazz Docku vysílal v přímém přenosu od 19.00 Český rozhlas Vltava a veřejnoprávní rádia ve Finsku, Švédsku a Slovinsku, ze záznamu pak Německý rozhlas.

Z patnácti autorů, potažmo skladeb byly jako rovnocenní vítězové zvoleni následující: Augustin Bernard – Nocturne for Jazz Orchestra, Jakub Dvořáček – Antimony, Matouš Hejl – Is But a Symbol of the Place, Miroslav Hloucal – Night Callin' a Jan Mazura – La Puerta.

„Tito autoři získali od porotců suverénně nejvíce hlasů, takže výběr byl v tomto ohledu jednoduchý,“ říká Štěpánka Balcarová, jedna ze členů poroty. Tu kromě ní dále tvořili Luboš Soukup, Jan Hála, Milan Svoboda a původem americký pozounista, skladatel a pedagog Edward Partyka, coby předseda poroty s dvojnásobnou sílou hlasu.

„Stylová šíře kompozic byla rozmanitá – od swingových až po velmi moderní,“ popisuje kvality skladeb Hála. „Některé byly spíše z oblasti vážné hudby a chyběl jim dostatek prvků jazzového jazyka.“ Porotci proto kladli důraz nejen na kompoziční techniku, ale i na stylovost a zvládnutí aranžérsko-instrumentační práce v jazzovém duchu.

„Obdrželi jsme také velmi ambiciózní skladby včetně jedné založené na free-jazzovém myšlení,“ doplňuje Soukup. „Kvůli našemu časovému omezení by však byly těžko proveditelné. Zájem ze strany českých autorů mě nicméně mile překvapil.“

Concept Art Orchestra je profesionální český jazzový orchestr. Za své loňské album The Prague Six (Animal Music) získal v kategorii Jazz & blues cenu Anděl. Specializuje se na interpretaci skladeb současných českých autorů, což ho výrazně odlišuje od ostatních big bandů v České republice.

Svojí činností pomáhá tvůrcům uvádět jejich díla na špičkové úrovni a díky časté spolupráci s Českých rozhlasem zajišťuje kvalitní dokumentaci soudobé bigbandové tvorby.

Skladatelskou soutěž Karla Krautgartnera pořádá Spolek Concept Art Organising ve spolupráci s Českým rozhlasem.

Autor: Český rozhlas Vltava

13.3.2012 07:52

Prachatice – V pátek večer se v Městském divadle divákům představily dvě kapely při soutěži Jazz Prix 2012.

Jako první vystoupil projekt mladého trumpetisty Miroslava Hloucala, který si ke spolupráci přizval výborné česko – slovenské jazzové muzikanty.
Ve druhé kapele působil jako lídr pianista Augustin Bernard. Tato kapela sestavená z pražských a libereckých hráčů vystupuje pod názvem S Gustem. „V Prachaticích se jako v předchozích dvou letech konalo semifinále této soutěže. Na české straně je akce pořádaná festivalem Bohemia JazzFest. Z německé strany se na soutěži podílí bavorský festival Jazz an der Donau,“ upřesnil k semifinálovému klání organizátor Rudy Linka, který společně s Otakarem Svobodou z České televize a německým hudebníkem Ralphem Huberem zasedl v porotě.

„Ze spousty nahrávek jsme vybrali dva projekty, které nás nejvíce zaujaly. Podmínkou soutěže byl i věk členů kapely, který nesměl překročit 29 let. Každá skupina pak v divadle měla 40 minut na své hudební vystoupení,“ uvedl Linka. Podle jeho slov nelze hodnotit hudbu jako takovou. „Chtěl jsem, aby diváci v divadle pro muzikanty vytvořili jakousi atmosféru jazzového klubu. Nezáleželo nám ani na tom, kolik not kapely zahrají špatně a kolik dobře. Chtěli jsme, aby muzikanti navázali kontakt s obecenstvem, aby hudbu hráli srdcem,“ vysvětlil Linka.

Vítězem semifinále se nakonec stala kapela Miroslava Hloucala, která se tak hned další den představila divákům v německém Straubingu. „Kvarteto Miroslava Hloucala bylo podle nás přeci jen o malý kousek lepší. Jsem moc rád, že diváci v Prachaticích přijali kapely příznivě. Bohemia JazzFest se blíží. V létě se máme rozhodně na co těšit,“ uzavřel Rudy Linka.

Autor: Libor Staněk
Zdroj: http://prachaticky.denik.cz

 

V sobotu 9. dubna v 19:00 se v Experimentálním studiu Lidových sadů uskutečnil křest nového CD jazzové formace BitMaP Trio. Příjemně mě překvapilo, kolik lidí na tuhle akci dorazilo, sál byl plný. Hned u vstupu se prodávalo CD Schuplik Jam. Sice jsem z několika nahrávek, které jsem si na bandzonu letmo poslechla, věděla, že jsou kluci vážně dobří, ale se zakoupením disku jsem chtěla počkat až po koncertě. Ovšem jak BitMaP Trio spustilo, bylo mi jasné, že jejich CD nesmí v mé sbírce chybět. Najednou jsem nemohla uvěřit, že sedím v sále v Liberci a ne někde v pražském nebo ještě lépe newyorském jazzovém klubu…

BitMaP Trio – Gusta Bernard pianista, aranžér, skladatel a leader kapely, Standa Mayer basový kytarista/kontrabasista a Honza Prchal bubeník se uvedli původní skladbou s názvem Light Bass jako trio, ale další věci hráli již za doprovodu svých hostů. Mezi prvními se na pódiu přidali Michal Kašpárek na trumpetu a Ondřej Štěpán na tenorsaxofon (a také na sopránový saxofon!). Hned jak začal hrát trumpetista, byla jsem poměrně zklamaná. První skladba se mu moc nepovedla. Tóny nebyly jasné a čisté, jak by se od zvuku trubky očekávalo. Ve velmi profesionálním seskupení se právě on projevil jako nejslabší článek. Saxofonista, to je jiná! Ondra Štěpán hraje nádherně. Když na scénu ke klukům přišla zpěvačka Kristýna Rissová, pouhá její přítomnost celý sál rozzářila. Vůbec nevím, jak popsat mé nadšení z jejího výkonu. Nejen, že perfektně zpívá – tak uvolněně, lehce – má velmi příjemný a naprosto čistý hlas, skvěle pracuje s dynamikou – i v úplném piano pianissimu je v jejím zpěvu vše, co tam má být. Kromě toho na pódiu skvěle vypadá a výborně se pohybuje. U písničky Stuck On A Stranger švédské zpěvačky a skladatelky Frederiky Stahl mi naskočila husí kůže, jak tuhle věc Kristýna úžasně podala. Zkrátka Kristýna Rissová, to jsou samá superlativa. V první půlce se ke všem přítomným připojil ještě Ondřej Prchal na kytaru.

Po několika písních BitMaP Tria & hostů se v sále Experimentálního studia rozezněla muzika liberecké kapely Pop St. Clare. Obsazení na pódiu se však změnilo jen částečně. Zůstal tu trumpetista Michal Kašpárek a za bicími Honza Prchal, který na tomto večeru zastoupil stálého bubeníka kapely. Pětičlenné seskupení, které se dalo dohromady na kolejích v Harcově, bych zařadila do škatulky rock-pop-alternativa. Tato kapela se od jiných odlišuje zařazením partů trubky do své tvorby a také tím, že na baskytaru tu hraje slečna. Pop St. Clare hráli krátce, ale jejich vystoupení se mi líbilo.

Po čtvrthodinové přestávce nastoupil opět hlavní interpret večera BitMaP Trio & hosté. Svůj dokonalý um předvedl saxofonista Ondra Štěpán v písni Gusty Bernarda Ospalá Latina. Po pár hudebních kouscích se přistoupilo k očekávanému křtu. Kmotry se stali Rudolf Mihulka a Jan Prchal. Po přípitku pozval Gusta na pódium svého tatínka, aby s nimi zahrál skladbu Erica Claptona Ruthie. Hned bylo jasné, kde se vzaly Gustovy hudební vlohy.

Málem bych zapomněla zmínit bezvadnou moderaci Gusty Bernarda. Je ideálním příkladem úsloví „méně znamená více“ – během svých řečnických vstupů toho příliš nenamluvil, ale pokaždé pobavil celé publikum. Jediné, co mi večer kazilo, bylo neukázněné obecenstvo. Lidé neustále chodili sem a tam, během vystoupení se nahlas bavili. V sále, kde je všechno slyšet je to hrozná neúcta k vystupujícím. V každém případě jsem moc ráda, že BitMaP Trio existuje a vypadá to, že má i velmi dobře našlápnuto. Pro moderní jazz to bude velký přínos. Kluci mají navíc široký záběr. V jejich repertoáru se objevuje jazz rock, prvky progressive jazzu, ale také swing – píseň Harolda Arlena It´s Only A Paper Moon navodila atmosféru poloviny 30. let 20. století, kdy byly na vrcholu velké orchestry takových jazzových osobností, jakými byl například Count Basie nebo Benny Goodman.

Skláním se nad skladatelským uměním Gusty Bernarda – ve svých věcech má rytmické i harmonické parádičky. Kromě již zmíněných skladeb mě oslovilo Lógr Blues, ve kterém se projevilo nejen skladatelské a hráčské nadání Gusty, ale také jeho kolegů, zvláště Standy Mayera. Muzikantskou lahůdkou pro mě byla pilotní píseň z nového CD Schuplik Jam. Rudolf Mihulka při svém kmotrovském proslovu přál klukům mimo jiné hodně nových nápadů. K tomuto přání bych se ráda připojila a netrpělivě budu očekávat další počiny této trojce  – sedmičky.

Autorka článku: Jitka Fialková

Termíny koncertů

Termíny koncertů

Mon Tue Wed Thu Fri Sat Sun
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30